Andreo, můžeš nám přiblížit, co všechno obnáší práce energo manažerky ve firmě, která se zaměřuje na facility management?  

Pojem energo je hodně široký, ale pokud se podíváme na moji roli energo manažerky v OKIN Facility, tak ji lze rozdělit na dvě části. První je zaměřená na splnění cíle firmy, kterým je mimo jiné zavedení certifikovaného systému pro hospodaření s energií (ISO 50001) na všech úrovních, kde OKIN Facility spotřebovává energii a vytváří emise. Druhou částí je energetický management pro klienty. Týká se analýz, hospodaření s energií, investování do nových technologií a úspory energie pro klienta.

Jaké problémy z Tvého pohledu klienti dnes nejvíce řeší? A umíme jim s nimi pomoci?

Většina společností dokáže monitorovat energii, a to buď prostřednictvím faktur, nebo s pomocí chytrých nástrojů. Dokážou zjistit, kolik energie využijí a v jaké formě. Nicméně energetický management pomáhá hledat způsoby, jak s energií pracovat a jak ji ušetřit na běžných provozních věcech. Například ve výrobních halách či řetězcích nabízíme služby úklidu či technické správy, a protože na zařízeních dokážeme měřit spotřebu, tak dokážeme náběhové křivky energie při výrobě rozložit postupně, tedy aby náběh nebyl v jednom čase a nepřekročil tak dostupnou kapacitu kW či MW, ale rozložíme spotřebu tak, abychom například během hodiny spustili všechny přístroje. Tedy i když klienti spotřebu energie měří, umíme provést analýzu a nastavit akční plán pro dosažení cíle. Nejčastěji jde o finanční úsporu na energii.

Můžeš uvést konkrétní příklad, kde určité kroky vedly k významnému ušetření energie?

Podívejme se například na naši společnost. Největší spotřeba energie jde za kotelnou, kterou spravujeme u našeho klienta a za vozovým parkem, protože obsluhujeme celou Českou republiku. To jsou dvě největší oblasti spotřeby naší energie. V kotelně, kterou spravujeme, jsme si dali za cíl ušetřit hlavně na nákupu energie a zvýšit účinnost výroby. Proto tento rok investujeme do výměny kotlů, která k tomuto cíli povede. Ušetříme finanční prostředky, které se samozřejmě neukážou hned, ale v časovém horizontu 5 až 6 let. Návratnost investice a finanční plán je vždy součástí konkrétního řešení. Stejně tak u flotily aut hraje roli celá řada faktorů, která může pomoci emise snížit.

Pocházíš ze Slovenska, vidíš nějaké zásadní rozdíly v energo managementu v Čechách a na Slovensku?

Rozdíl vidím asi v tom, že Slovensko má velký podíl výroby z jádra. Energetický mix je na Slovensku příznivější a 61 % energie pochází z jádra (2 jaderné elektrárny) a uhlí zastupuje pouhých 14 %. Na rozdíl k tomu v Česku pochází stále 44 % energie z uhlí a 37 % z jádra, které EU klasifikuje jako bezemisní. Z toho tedy vyplývá, že v Čechách se budou muset učinit výraznější kroky, aby byla dosažena uhlíková neutralita, ke které v roce 2050 směřuje Evropská unie. Jinak pocitově vidím velký rozdíl v množství elektroaut v ČR a na Slovensku. V ČR jich jezdí mnohem víc, až mě to překvapilo, kolik jich jezdí tady v Praze.

Automatizace a digitalizace se prolíná všemi odvětvími. Jaký je největší přínos v oblasti energo managementu?

Určitě například v možnosti projektování v BIM (digitální model budovy) a obecně zavedení smart technologií do objektů, kdy je možné zakomponování všech technologií do jednoho celku, a tudíž jejich snadné řízení.

Máš doma chytrou domácnost?

Nemám sice super inteligentní domácnost, protože bydlím ve starším domě a ne vše bylo možné realizovat, ale monitoruji základní parametry jako teplotu a vlhkost a využívám ovládání na dálku.

Jak jsi se dostala k energetickému managementu? Byla to náhoda, nebo jasná volba?

Nebyla to náhoda, původně jsem stavební inženýrka, takže jsem projektovala a vedu také projekční a architektonickou kancelář na Slovensku. Když byl zaveden Zákon o hospodaření s energiemi (Na Slovensku to byly dva zákony, Zákon o energetické hospodárnosti a Zákon o energetickej efektivnosti), tak tehdy jsem se začala dívat na energii z pohledu stavařky, kdy jsem potřebovala budovy naprojektovat tak, aby byly co nejvíce hospodárné. Zajímala jsem se, jaké technologie mohu používat, nebo jak využívat obnovitelné zdroje. K projekčním věcem mi začaly přibývat technologické. Měla jsem výhodu, že můj muž byl projektant topení, vzduchotechniky, chlazení a kanalizace, takže jsme se vzájemně doplňovali a měli jsme i společný ateliér, takže mi to bylo blízké. Pak jsem si udělala oprávnění na vydávání energetických průkazů, a nakonec jsem se tak nějak přirozeně propracovala až k energetickému auditorovi. To už jsou pak širší platformy energetiky, tedy nejen na úrovni budov, ale i na úrovni výroby, nákupu, či distribuce energií.

Měla jsi v kariéře nějaký zlomový moment nebo projekt, který tě hodně posunul dál?

Začátek byl těžký, protože bylo k dispozici sice hodně informací, ale nebyly ucelené. Zmínila bych dvě události, které mě utvrdily v tom, že je to správná cesta.

První byl vznik Institutu pro energeticky pasivní domy (IEPD) v roce 2005, jehož cílem je podpora výstavby budov v pasivním standardu, udržitelné architektury a urbanismu všestranně ohleduplného k životnímu prostředí. Díky nabízeným školením jsem se dozvěděla vše o certifikaci pasivních domů a dalo mi to ucelený pohled i na vše, co jsem měla načtené z legislativy.

Druhou událostí byla spolupráce se Slovenskou inovační energetickou agenturou, která hodnotila snížení energetické náročnosti veřejných budov. Agentura tehdy potřebovala hodnotitele žádostí o prostředky na financování snížení, a tak mě oslovili na spolupráci. Díky tomu jsem si rozšířila znalost slovenské legislativy také o tu evropskou.

Vnímáš, že energo management je hodně o edukaci?

Rozhodně ano. Ze začátku mi asi nikdo nerozuměl a potřebovala jsem tuhle problematiku dostat do povědomí mezi architekty a projektanty. Taky jsem devět let učila na průmyslovce stavební předměty a vlastně mám pocit, že edukuji pořád. Asi i proto, že mi to dává smysl.  

Spotřebu energie ráda přirovnávám k jídlu. Každý má určitou základní potřebu, ale záleží na tom, kolik a v jaké formě konzumujeme. Stejně jako u potravin, kdy čerstvé jsou lepší než průmyslově zpracované polotovary plné konzervantů a éček, bychom měli přemýšlet i o energii. Nejde jen o to, kolik jí spotřebujeme, ale také jak ji získáváme a zda je skutečně nezbytná. Možná i proto jsem před covidem snila o restauraci, kde bych učila maminky vařit zdravě z jednoduchých surovin místo spoléhání na dlouhotrvající průmyslové produkty.

Co Tě vedlo k tomu, přestěhovat se do Prahy?

Za dvacet let jsem si na Slovensku vytvořila určité portfolio, něco prosazuji, někam směřuji a najednou se to vše zastavilo. Už jsem neměla pocit, že se věci posouvají vpřed, ale právě naopak. Bylo to trochu frustrující a já jsem ten pocit mít nechtěla, tak jsem se rozhodla, že se musím někam posunout, na chvíli odejít od stavařiny a teď se mi líbí, co dělám a v jaké společnosti.

Proč si se rozhodla právě pro OKIN Facility?

Protože OKIN Facility dělá facility management a ten bez energetického managementu není úplný, a také proto společnost hledala energo manažera. Teď jsme spojili energo a facility do jednoho významného celku, který má smysl a věřím, že bude dávat smysl hlavně klientům.

Jak se podle Tebe bude v budoucnu vyvíjet energetický management?

Energetický management bude směřovat k efektivnějšímu hospodaření s energií, což znamená i snížení samotné spotřeby. Žijeme v době nadprodukce a často spotřebováváme více, než skutečně potřebujeme. Každý by si měl položit otázku, zda danou věc opravdu potřebuje a zda ji lze zajistit udržitelněji – například využitím zelené energie nebo lokálních produktů.

Když si potřebuješ odpočinout od čísel a analýz, jak trávíš volný čas?

Velmi ráda relaxuji v přírodě, příroda je pro mě hlavní nabíječ energie. Hlavně hory. V zimě na lyže, ski alpy, běžky a v létě, pokud bych žila v Bardějově, tak je to určitě moje zahrada, kterou si ráda zkrášluji, ale také turistika a kolo. Klidně si jen vyběhnout na okolní kopec, zkrátka být v přírodě a v lese. Mám dva psy, kteří potřebují moji přítomnost a vycházky, takže v Praze je to hlavně Průhonický park, kam ráda chodím.

Máš nějaké konkrétní doporučení pro každého?

Každý výrobek bychom měli udržet v životním cyklu co nejdéle – recyklací nebo opětovným využitím. Nejjednodušší je začít tříděním odpadu a minimalizací směsného odpadu, jehož likvidace je energeticky i ekologicky náročná. Skládky zabírají cennou půdu, kterou už nelze využít ani v zemědělství, ani pro stavbu, i když někdy slouží jako veřejná prostranství. Proto je pro mě klíčové správně třídit, včetně bioodpadu – třeba já jej využívám na kompost v Bardějově.