Pojďme si na začátek našeho rozhovoru přiblížit, jaké jsou standardní služby v oblasti facility managementu ve výrobě.

Musíme mezi ně počítat vnitřní úklidy, venkovní úklidy – například mytí fasády, péče o zeleň, technickou správu, údržbu, revize. Ale třeba i ostrahu, recepční služby nebo služby BOZP a požární ochrany.

Pak jsou služby speciální, se kterými vy máte dlouholeté zkušenosti. Mohl byste přiblížit ty speciální služby v oblasti facility managementu?

Samozřejmě. Tyto služby obvykle poskytujeme právě ve výrobních závodech nebo logistických areálech, protože se nehodí pro jiné typy budov, jako jsou například kancelářské budovy, školy a podobně. Tyto služby se týkají zejména samotného výrobního procesu. Typicky jde třeba o technologické čištění výrobních linek, což logicky v jiných typech objektů nenajdeme. Nebo může jít třeba o odlakovací služby. Představte si lakovnu, kde se lakují dveře od auta a tyto dveře jsou zavěšeny na přípravku, který je vlastně nalakován také. Čili ten je třeba následně odlakovat abychom ho mohli znovu použít. A čas od času je nutné vyčistit také samotný odlakovací box a tím jej uvést do stavu pro opětovné použití. Čištění zmiňuji především proto, že se opravdu týká výroby. Dokážeme čistit například laserem, suchým ledem, což jsou skutečně speciální technologie, které můžeme nabídnout. Průmyslu se týká také čištění vzduchotechnických jednotek nebo potrubí, které je velmi často umístěno ve výšce. Mluvíme tedy o výškovém čištění, do které spadá také například čištění světlíků či fasád.

Máte, jako zkušený manager v oblasti facility managementu nějakou představu o tom, kolik procent firem využívá integrovaný facility management a kolik čistě externí?

Na procenta to asi nemohu říci, ale víme, že trendem u mezinárodních společností a nadnárodních firem je integrovaný facility management. To znamená, že klient má tzv. „single point of contact“ pro všechny služby – úklid, ostrahu, technickou správu. Má za všechny tyto služby také jednu fakturu a jeden kontakt pro případné reklamace a stížnosti. To je nesporná výhoda pro klienta, ale přináší to také výhody nám, poskytovatelům. O službu se nemusíme „dělit“ a především funguje kooperace. Uklízečka může nahlásit poruchu technikovi ještě před tím, než se jí dozví klient nebo facility manager. Stejně tak může například strážný pomoct technikovi a nebo uklízečce. Mluvíme tedy o skutečně funkční synergii. Spolupráce začne například úklidem, což vidíme zejména u nadnárodních firem. A když po čase vidí, že to funguje, tak vyberou stejného dodavatele i pro ostrahu a další služby. Tím vzniká integrovaná služba, která přináší výhody oběma stranám.

Nicméně v průmyslu je stále patrná snaha si některé z činností facility managementu insourcovat, tedy provádět vlastními silami.

A nebo je to hybridní varianta.

Přesně tak. Může jít i o kombinaci. Vezměme si třeba ostrahu, která je pro insourcing asi nejtypičtější. Máme dvě vrátnice, jsou tam dva strážní… na tom, v uvozovkách, není co zkazit. Takový úklid už je přece jen složitější, protože máme vnitřní úklid, venkovní úklid, mytí oken a venkovní fasády. Což už se musí správně připravit, takže se klientům vyplatí nechat zpracovat například četnost těchto činností právě poskytovateli služeb FM. Protože má větší zkušenost a jde o jeho „core business“. Nejsložitější disciplínou je pak technická správa. Protože v průmyslu, ale nejen v něm, máme celou řadu technologických zařízení budov, jakými jsou topení nebo klimatizace, ale především výrobní zařízení. Ta se musí jednou za rok, nebo dva revidovat. A většina výrobních závodů tedy obvykle zadává údržbu budov externímu dodavateli a výrobní údržbu si naopak nechává pod vlastní správou. Začínají se ale prosazovat případy, kdy externí poskytovatel začne s „building maintenance“, ale postupně mu klient svěří i údržbu výrobní.

Jaké systémy pro facility management v průmyslové oblasti používáte?

V průmyslu používáme v zásadě podobné CAFM systémy jako v jiných oblastech. Nicméně tyto systémy jsou obvykle modulární. Za základní modul lze považovat Help Desk nebo Service Desk. Každý si asi dokáže představit funkcionalitu. Zjednodušeně – rozbije se mi žárovka, zadám jednoduše požadavek buď přes počítač nebo mobil a dispečer pošle na místo údržbáře. Ovšem Service Desk bývá zpravidla napojen na plánovací nebo pasportizační systém budov, ve kterém má každá místnost nebo zařízení své vlastní číslo. To nám pomáhá v přesném lokalizaci místa požadavku a také v definici nutné součástky. Tím to samozřejmě pouze začíná. CAFM systémy jsou neustále zdokonalovány a dnes už probíhá velmi často distribuce požadavků přímo do mobilních zařízení pracovníků údržby. Naše systémy například umí zdokumentovat stav požadavku. Pracovník údržby například vyfotí pokaženou kliku před a po opravě, čímž předejte případným sporům ohledně opravy samotné, nebo třeba ohledně nutnosti pořízení náhradních dílů. Je to vlastně i průkazná evidence.

My jsme se také bavili o tom, že tyto systémy dnes už umí predikovat budoucí možné stavy. Čímž lze předcházet potencionálním závadám nebo poruchám.

V tomto případě musíme nejdříve rozdělit údržbu na preventivní a reaktivní. Preventivní kontrolou označujeme například pravidelnou výměnu filtrů ve vzduchotechnice čímž v maximální možné míře zamezíme poruše. Reaktivní údržba (neboli oprava) nastupuje v případě, kdy už k poruše došlo. A cílem je tento stav posunout na úroveň tzv. prediktivní údržby, která umožňuje rozpoznat závadu ještě dříve, než nastane. K tomu využíváme systémy určené pro sběr dat či hodnot, která jsou založena také na prvcích internetu věcí, neboli IoT. Například sledujeme vibrace čerpadla vibračním čidlem a kontinuálně porovnáváme běžné hodnoty s těmi mimo definovanou mez. V případě překročení nastaveného parametru dostaneme signál od vibračního čidla, že pokračování tohoto stavu by mohlo způsobit poruchu zařízení.

Systémy, které používáme my, dokáží navíc automaticky vygenerovat servisní požadavek konkrétnímu údržbáři, který jej dostane na mobil. A to včetně prioritizace. Pracovník následně odstaví čerpadlo, zkontroluje jej, případně promaže, atd. Toto je částečně zjednodušená definice moderní prediktivní údržby, která je založena na principech fungování internetu věcí.

Jaké budoucí trendy facility managementu v oblasti průmyslu vidíte?

Určitě půjde stále o integrovaný facility management, tedy sjednocování skupiny služeb pod jednoho dodavatele. Pak je to výměna „best practice“ v rámci regionálních poboček poskytovatele. Prostě něco se mi osvědčilo tak Slovensku, tak to replikuju v Čechách nebo ve Francii. Což pocítí samozřejmě jak klient tak i poskytovatel ve formě zlepšování dodávaných služeb.

Další trendy reprezentují nové technologie, jakými jsou umělá inteligence, robotizace a právě využití internetu věcí. Zde je namístě zmínit, že se jako členové IFMA snažíme do těchto technologií investovat a tím nahrazovat běžnou rutinní práci lidí prací profesionální. Právě v kombinaci s novými technologiemi. Aktuálně máme zkušenosti se všemi druhy průmyslové výroby, ať už jde o automotiv, výrobu nápojů, výrobu obalových materiálů logistiku, těžkou kovovýrobu nebo naopak lehkou strojírenskou výrobu. Nebo s výrobou zdravotnického materiálu a vybavení. Díky tomu dokážeme v rámci sdružení IFMA nejen nabídnout konzultace v rámci sdílení zkušeností, ale nabízet samozřejmě také služby samotné.