Takže jak jsi u nás vlastně Stando začínal?
Původně jsem pracoval 26 let u telekomunikační společnosti, kde jsem měl na starosti především telekomunikační zařízení a s nimi spojené práce. Po odchodu z této společnosti jsem pracoval v RPG službách, což byla tehdejší dceřiná společnost OKINu. Nejednalo se přímo o pozici Elektrotechnika TZB, na které působím nyní. Měl jsem na starosti zakázku pro stejnou telekomunikační společnost, ze které jsem odešel. Výhodou bylo to, že jsem znal objekty a prostředí z dřívějšího působení. Tato pracovní pozice byla čistě jen o údržbě. Jednou si mě zavolal tehdejší kontrakt manažer a nabídl mi práci přímo pod „facilitkou”. Jednalo se o zakázku pro České dráhy. Chtěl jsem změnu a nabídku jsem přijal. Teď jsem v OKINu 11 let.
Na jaké zakázce působíš nyní?
Nyní působím druhým rokem na naší zakázce ve Vítkovicích. Jedná se o klienta, který je předním evropským výrobcem válcovaných produktů z oceli. Pro lepší představu o velikosti areálu jen zmíním, že z jedné jeho strany na druhou jsou to zhruba čtyři kilometry. Pracuji zde na pozici Elektrotechnika TZB a bez auta bych se tu opravdu neobešel. Máme zde na starosti ještě i technickou správu, některé cleaningové služby a v současné době také zastáváme roli vnitřního distributora dezinfekčních prostředků a ochranných pomůcek.
Jak vypadá tvůj běžný pracovní den na tak rozlehlé zakázce?
Můj běžný pracovní den se řídí především požadavky klienta, které mi hlásí náš systém DRIVE. V něm si zkontroluji, co mě vše v daný den čeká. Většinou následuje denní operativa jako jsou faktury, drobná administrativa a následná porada v týmu. Jako elektrotechnik TZB mám větší část úkolů údržby na starosti já spolu s dalším technikem TZB. Jedná se nejčastěji o běžné elektro práce, jako jsou opravy světel nebo výměna trubic. Často také musíme opravovat ucpané potrubí nebo vyměnit bojler. Vedle těchto mimořádných požadavků mám na starosti každodenní činnosti údržby. Provádím kontrolu plynových kotelen, které obsluhují naši technici. Také zodpovídám za chemickou úpravu vody. Díky rozmanitosti této práce jsem se naučil i zámečnickým a instalatérským pracím.
Vzhledem ke stále trvající epidemiologické situaci mi nedá se nezeptat: Jak tvou zakázku ovlivnil COVID-19?
Ze začátku nás ovlivni hodně. Bylo to těžké období pro všechny. Na jaře ubyly požadavky na opravy a některá pracoviště byla uzavřená z důvodu karantény. Dokud nebyla pečlivě vydezinfikována, nesměli jsem provádět opravy v těchto prostorách. Tato situace se opakovala skoro každý týden. S těmito dezinfekčními pracemi jsme ze začátku pandemie pomáhali především my. Sehnat vhodné dezinfekční pomůcky, kterých bylo v té době nedostatek, bylo velmi obtížné. V týmu jsme se zatím nikdo nenakazili až na jednoho kolegu, který musel do karantény. Situace se postupně stabilizovala, všichni nosíme respirátory a pravidelně podstupujeme samoodběrové testy.
Vedle Covidu nás navíc zasáhla i sněhová kalamita. Sněhu bylo opravdu hodně. Udržet areál, jakým je tento ve Vítkovicích, čistý a odklizený, bylo pro mé kolegy z údržby zeleně a sjízdnosti komunikací nelehkým úkolem, kterého se ale zhostili na jedničku.
Co tě v OKINu baví?
Baví mě potřeba všestrannosti v souvislosti s mojí prací. Ať jsou to odborné elektro opravy, instalatérské práce nebo hledání řešení daného úkolu. Taky oceňuji to, že tu všichni taháme za jeden provaz a pomáháme si.
Nálada v týmu je tedy dobrá?
Nálada v týmu je dobrá, kolektiv je stmelený a držíme pospolu. To je pro mě důležité.
Na závěr nám ještě prozraď, jaký je OKIN jako “facilitka”?
Vzhledem k tomu, že jsem v jiné společnosti, která se facility managementem zabývá, nepracoval, nemůžu to příliš posoudit. Ale myslím si, že bude dost dobrá, když v ní pracuji já (smích). Za celou dobu mého působení v OKINu jsem nikdy neuvažoval o odchodu. I když mi za těch 11 let přistálo pár pracovních nabídek. Musím říct, že jsem měl i štěstí na svoje spolupracovníky a šéfy. Snažíme se tu k sobě být upřímní a táhneme za jeden provaz.
